Jsem člověk zvídavý, a tak dlouho netrvalo, abych se rozhoupala a přihlásila se na kurz renovace nábytku v Hobbylabu v Brně. Zezačátku jsem měla strach, že tam budu jediná holka, co chce pracovat se dřevem a bruskou, ale opak byl pravdou a posbírala jsem spoustu zkušeností i super tipů.
Byla to víkendová akce, vždy od rána do večera, oběd a sváča s sebou do krabičky. Hobbylab mám trochu z ruky, je až někde na konci v Líšni, takže na to, abych tam jezdila častěji dělat svoje malé projekty, zatím úplně není čas, ale jejich vybavení je opravdu široké. Sama bych asi nešla a nezkoušela všechny nástroje „pokus omyl“, na to je můj muž, ale já mám ráda, když mi někdo základy hezky ukáže / naučí a pak už zkouším sama. Ani nevím, jestli nabízí nějaké rychlé „seznámení s dílnou“, ale výběr kurzů je široký a já ocením, když do problému můžu vplout zeširoka a mít možnost nekonečných dotazů, aniž by to někoho otravovalo.
Účasníků nás mohlo být tak 6 + lektor, holek stejně jako kluků všech věkových kategorií (od studentů po důchodce). Každý měl hlavně jiný, svým způsobem specifický kus nábytku, což bylo super, protože jsme tak všichni mohli okukovat různé postupy. Já jsem vzala menší stolek, jiní měli např. starou otevírací stoličku, otočnou židli ke klavíru, křeslo Halabala, jídelní stůl, …
Začli jsme úvodní teorií o dřevu, jeho druzích, zpracování, možnostech renovace a péče. Pak jsme každý ukázali náš kousek a řekli jsme si jednotlivé postupy, jak kdo s čím začne. Lehká vrstva barvy se dá ještě zbrousit, ale byly tam tací, kteří potřebovali hodně tlustý nátěr nejdřív rozpusit. Slečna s Halabalou se pustila do rozebírání konstrukce, já jsem vzala brusku a šla jsem na to. Lektor mezi námi chodil, radil, odpovídal na dotazy a sám si taky jeden kousek renovoval.
První den jsem zvládla všechny plochy obrousit a nadto ještě opracovat cidlinou (tu teď za boha nedokážu nikde v obchodě sehnat!), nožičky jsem šmirglovala ručně.
Druhý den přišlo na řadu moření, vybírala jsem z několika odstínů, nasadila rukavice a obyčejnou houbičkou všechno natřela. To byl trochu adrenalin, protože není možnost opravy – fleky a vícenátěry jsou hned poznat a hlavně tam, kde člověk nedokonale a nerovnoměrně obrousil povrch (jedna nožička mi to trochu nandala, naštěstí to není nijak zásadně vidět :-). Jako konečnou úpravu povrchu jsem zvolila matný lak. Potřebuje méně péče v budoucnu a není to zas nějaký extra kousek, na to abych měla ambice s pravidelným voskováním a lesklé povrchy už vůbec nemusím.
Tadá. Mám radost!
Po absolvování kurzu vím, že proces základní renovace dřevěného nábytku není nijak složitý, pokud se nejedná o drahý nebo nějakým způsobem velmi poškozený kus, kde by bylo potřeba např. lepit novou dýhu nebo složitě opravovat konstrukci. Stůl je naprosto easy záležitost a taky jiné rovné plochy doma s bruskou zvládne snad každý. Ale musí to člověka bavit 🙂
V knihkupectví jsem pak objevila ještě moc pěkně zpracovanou knížku o práci se dřevem, všechny možné nástroje – k čemu jsou a kdy je použít, techniky, příklady a tipy. Kurz v kostce na doma 🙂
Leave a Comment