Moc se omlouvám, že se nedostalo na žádný těsně-před-svatbou článek, ale bylo to tak hektické, že to nešlo. Tak alespoň jeden after-svatební, poslední svatební. No dobře, předposlední after-svatební. Ještě jeden bude budoucím nevěstám.
Od pondělí před svatbou jsme balili, nakupovali, nakládali, chystali, převáželi, zdobili, vymýšleli, přemýšleli, plánovali, barvili, skládali. Krásné počasí, tak 30 stupňů, v mezidobí se rochníme v bazénku. Tomovi nejde naštelovat pivo, půjčený chlaďák mrazí, pivo neteče, Tom má depku.
….
Svatba byla krásná.
Je pár hodin před obřadem, Lucy sedí na židličce v obýváku, vizážistka v plné polní. Volá cukrářce, jak je na tom, protože holky se ozvaly, že ještě nedorazila s dortem.
„Daňková, prosím?“
„Dobrý den, Jankových, chtěla jsem se zeptat, kdy dorazí slečna s tím dortem, holky za chvíli budou muset vyrazit na obřad.“
„Dobrý den, ještě jednou, kdo jste?“
„Tady Jankových, zrovna jsme si psaly na fejsbuku ohledně platby, dort a zákusky na svatbu, Bzenec?“
„Aaa, jasně, no myslíte to zítřejší svatbu?“
(ticho 5s) „Myslím tu dnešní svatbu…?“
„No mám tu psané, Littner, Bzenec 2.9., malinový red velvet?“
„Ano to sedí, ale ta svatba je dnes, 1.9.“
(ticho 7s) „Mám to upečené, jen ne ozdobené. V kolik že máte ten obřad?“
….
Svatba byla úžasná.
30s po skončení obřadu a gratulací se spustily přívalové deště.
….
Svatba byla veselá.
Sedíme v obyváku u babičky a dědy, nemohli přijít na obřad. Pekně v suchu, v teple. Panáka do jedné nohy, no a raději aji do druhé, protože chčije a chčije. Nikdo neřekne o počasí ani popel.
Jedeme v autě směr hostina. Spíš směr blátina. Když už stěrače nestíhají ani stírat, nejde to vydržet, depka propuká naplno, ukápne i slza. Vzpomínka na to krásné, dva dny chystané a zdobené šapitó se pomalu rozplývá, protože je jasné, že bude po kotníky vytopené.
„Nikdo tam nebude, všichni budou nasraní, všichni nás budou nenávidět, všichni určitě odjeli domů.“
To šapitó bylo vytopené až do půli lýtek.
….
Naše svatba byla skvělá.
A proč?
Protože kamarádka nám po telefonu sehnala specialistu na výčepní zařízení, a tak Tom pivo zprovoznil a byl zase happy.
Protože Bára cukrářka dozdobila dort a stihla ho i se všemi zákusky dopravit do 1,5h vzdáleného místa bez jediné újmy a včas.
Protože všichni svatebčané ochotně čekali na rozmočeném paloučku kvůli fotce, dokonce byli schopní na povel i zavřít deštníky.
Protože hned po příjezdu do zabláceného rekreačního areálu si všichni řekli, že ten, komu bude škaredé počasí nejvíc líto, bude nevěsta a ženich, a tak zuli boty, vyhrnuli gatě, vykasaly sukně a nanosili všechny židle a stoly dovnitř, kde společnými silami dali do kupy i ozdoby a zasedací pořádek.
Naše svatba byla vyjímečná lidmi, kteří ji s námi chystali, kteří nám ji zachraňovali, kteří ji s námi prožili, projedli, propili, protančili. A těm všem lidem z celého srdce děkujeme, bez Vás by to nešlo! Jsme šťastní, zamilovaní a vzpomínáme s úsměvem na tváři. Shodli jsme se, že to pro nás bylo tak náročné, že už nikdy žádnou další svatbu nechceme, ale bavilo nás to tolik, že uvažujeme o uspořádání party na výročí.
Stálo to za to, za všechno.
Díky díky díky díky díky.
Leave a Comment